Základní škola, Ostrava-Poruba, Čkalovova 942, příspěvková organizace
Co nabízíme, jaké žáky vzděláváme, školní vzdělávací programy apod.
O přijímání se rozhoduje na základě zápisního lístku a kritérií pro přijetí.
Z hlediska pedagogů je důležité vytvářet pozitivní klima ve škole, věnovat se každému dítěti a podle jeho potřeb individualizovat a diferencovat jeho výuku, snažit se o vstřícné a podnětné zázemí pro každého žáka. Naše vzdělávací programy kladou velký důraz na to, že nezáleží na množství poznatků, ale na jejich trvalosti a propojenosti s praktickým životem, na mezilidské vztahy (partnerský vztah mezi všemi aktéry procesu vzdělávání), na prostor pro vlastní iniciativu, na realizaci a seberealizaci jednotlivce, na individuální hodnocení.
V podstatě vychází z faktu, že ani učitel, ani žáci nejsou stroje. Navzájem se ovlivňují v emocionální sféře. Je prokázáno, že vyučování probíhá lépe v pozitivní atmosféře a proto by se měl učitel snažit o její navození. Učitel navíc ve vztahu k žákům nepředstavuje pouze zdroj znalostí, ale také důvěrníka a rádce. Ve škole a třídě by tak měla panovat dobrá nálada a ideálním stavem je situace, kdy se žák do školy těší.
Je založena především na poznatcích z psychologie osobnosti. Vychází z toho, že každý žák je individualita a je nutné k němu takto přistupovat. Např. většina žáků stačí tempu hodiny, avšak dva žáci jsou pomalejší, proto je na ně třeba brát ohled. Naopak žáku vysoce inteligentnímu je možno zadat složitější či časově náročnější úkoly. Individuální péči o žáky je někdy možné zvládnout i s pomocí samotných žáků, např. když žák lepší v matematice pomáhá spolužákovi s horším prospěchem.
Názornost patří k nejstarším didaktickým zásadám a lze ji najít již v díle Wolfganga Ratkeho z roku 1613. Zásada vychází z toho, že žáci již mají o určité problematice jisté představy, které je třeba vědecky uchopit, aby žáci problém pochopili. Názor (nikoliv ve smyslu stanovisko!) může být zrakový, sluchový, čichový, chuťový, hmatový či pohybový.
Vyžaduje, aby cíle, proces i prostředky vzdělávání byly přiměřené. Např. se jedná o přiměřenost k věku vzdělávaných (např. nelze klást stejné nároky na děti předškolního a školního věku), vůči jazykové vybavenosti (např. nelze učit žáky angličtinu na pokročilé úrovni, když nezvládli ještě úroveň základní) apod.
Naše školní vzdělávací programy kladou důraz na všestranný rozvoj osobnosti každého žáka. V našem pojetí je škola místem, které žáky motivuje a podporuje k aktivnímu učení se. Vzdělávání má v dětech podporovat zdravé sebevědomí, rozvíjet kritické myšlení a schopnost sebehodnocení. Snažíme se proměnit školu v prostředí, kde se dětem dostává nejen kvalitní a kvalifikované vzdělávací péče, ale kde se současně cítí bezpečně a spokojeně.
7:40 | otevření budovy |
8:00 – 8:45 | 1. hodina |
8:55 – 9:40 | 2. hodina |
10:00 – 10:45 | 3. hodina |
10:55 – 11:40 | 4. hodina |
11:50 – 12:35 | 5. hodina |
12:45 – 13:30 | 6. hodina |
14:00 – 14:45 | 7. hodina |